Velikonoční slovník 

Velikonoce jsou svátkem, který se v dnešní době už tolik neslaví a zapomnělo se na některé pojmy. Pojďte si tedy s námi připomenout několik velikonočních pojmů.

Velikonoční hlavička:

Tradiční pokrm, který dnes známe spíše jako nádivku. Můžete si udělat tradiční sváteční oběd a pořádně si pochutnat.

Šmigrust nebo pomrhod?

Je to pomlázka z vrbového proutí. Stačí se rozhlédnout po krajích České republiky a narazíte na názvy jako šmigrust, který je spojený s Moravou a východními Čechy. Setkáme se i s pomrhodem, který je typickým názvem na Rakovnicku. Jenže se můžete setkat i s názvy jako mrskút, tatarec, šlahačka, čugár či žila. Toto vše se používá jako názvy pro pomlázku.

Jidášky:

K tradičním pokrmům patří velikonoční jidáše, které jsou připravované z kynutého těsta na Zelený čtvrtek jako připomínka jednoho z apoštolů Ježíše Krista, který svého mistra zradil. Pečivo je ve tvaru válečku, jenž symbolizuje provaz, na kterém se oběsil zrádce Jidáš.

Zelený čtvrtek:

Podle křesťanské tradice je to pátý den Svatého týdne a předvečer velikonočního tridua. Křesťané všech denominací si tento den připomínají poslední večeři Ježíše Krista s dvanácti učedníky a ustanovení eucharistie.

Přívlastek zelený vznikl podle některých teorií v němčině zkomolením původního názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (zelený čtvrtek).

Paškál:

Symbolem Velikonoc bylo zapálení ohně, který symbolizoval vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Dnes tento oheň symbolizuje svíce zvaná paškál.

Pučálka:

Celé Velikonoce doprovází naklíčený hrách, kterému se říká pučálka. Příprava je jednoduchá. Do mísy vložíte hrách a zalijete ho na dva prsty vlažnou vodou. Necháte ho tak dva dny na teplém místě a poté slijete přebytečnou vodu tak, aby byl hrášek jen částečně ponořený. Po třech dnech začnou rašit klíčky. Pučálka se zprudka opéká na másle a jí se osolená, nebo na sladko s rozinkami.

Rajsky a kraslice:

Kraslice jsou dodnes známé. Krásná zdobená vyfouklá vejce. Zdobí se gravírováním nebo právě jako rejsky, což jsou kraslice s vyškrabovaným vzorem.

Líto a lítečko:

Tak se říká stromku, který je ozdobený skořápkami vajec a pentlemi symbolizující jaro. Tyto stromečky nosily děti na Smrtnou neděli po obci.

Smrtná neděle:

Je to den, kdy se z vesnic a měst vynáší smrt, která je symbolem zimy, nemocí, dlouhých nocí a všeho, co lidem škodí. Tím definitivě končí zima, začíná jaro a probouzí se nový život.

Velikonoční triduum:

Velikonoční triduum či velikonoční třídění je vrcholem celého křesťanského liturgického roku. Začíná se na Zelený čtvrtek večer, pokračuje Velkým pátkem, Bílou sobotou, jeho střed tvoří Velikonoční vigilie a končí se na Neděli zmrtvýchvstání. Připomíná umučení, pohřbení a vzkříšení Ježíše Krista.

Velikonoční vigilie:

Velikonoční vigilie je v liturgickém kalendáři noc z Bílé soboty na neděli Zmrtvýchvstání Páně, noc nocí - noc, kdy vstal z mrtvých Ježíš Kristus.

V katolické církvi velikonoční vigilie připomíná Kristovo zmrtvýchvstání.

Jde o bohoslužbu, která začíná po západu slunce mimo kostel svěcením velikonočního ohně. Od něj se rozsvítí velikonoční svíce (Paškál) a je knězem nebo jáhnem nesena v průvodu do ztemnělého kostela.

autorky: Nováková, Milochovcová, Černá a Lišková