Tradiční velikonoční menu den po dni 

Každý si pod tradičním velikonočním jídlem představí beránka, nádivku nebo třeba mazanec. Ale věděli jste, že ke každému velikonočnímu dni se pojí i jedno z tradičních jídel? Možná to bylo i tím, že před Velikonoci lidé drželi 40denní půst. Anebo taky ne, to už málo kdo ví. A teď si pojďme říct, co naši předkové jedli v období velikonočních svátků.

Začneme škaredou středou. V tento den se podávalo opravdu tematické jídlo. Většinou se dělaly nějaké placky nebo bramboráky. Ty se při opékaní schválně potrhali, a tak vznikly známé trhance.

Zelený čtvrtek je ve znamení jarní zeleně a luštěnin. Většinou se připravovala jídla z mladých kopřiv nebo petržele. Také se pekly škvarkové placky a různé preclíky. Oblíbená jídla byla také: kočičí tanec, pučálky nebo šumajstr.

Na Velký pátek se obvykle lidé postí. V některých krajích se půst dodržoval velmi přísně a mohl se narušit pouze pokrmem z ryb. Když si rodina nemohla rybí maso dovolit, tak si pomocí formy upekli rybu z bramborového těsta. Na Velký pátek se také připravovalo pouze jedno jídlo. Nejčastěji to byla polévka ze zelí s bramborem. Ale také se připravoval například špenát, hrách jáhly, čočka ... nebo také jak se dneska říká jídlo, co dům dal.

Na bílou sobotu se pekly mazance, bochánky a věnce. Zajímavostí je, že se tyto pokrmy v minulosti nesladily. Většinou se po upečení namáčely do sladké smetany anebo plnily tvarohem. V některých krajích je dokonce namáčeli do vína. Tradičním jídlem byly také jidáše. V sobotu se jako hlavní chod podávala nádivka.

Na Boží hod velikonoční (neděle) se také, krom tradičních buchet a beránka, setkáváme s mase. Hostina podle tradice začínala vývarem, poté se podávalo většinou pečené jehněčí, telecí nebo kůzlečí maso. Na slavnostním stole nikdy nesmí chybět beránek, buď ten z masa, nebo ten sladký z těsta.

Velikonoční pondělí je tradičně ve znamení vajíček, vajíčka mají symbolizovat nový život. Jsou součástí mnoha velikonočních jídel. Připravují se smažená i plněná, dělají se z nich pomazánky a samozřejmě nesmí chybět ve velikonoční nádivce.

Na závěr doufáme, že se Vám náš článek o historii našich tradičních velikonočních pokrmech líbil a přejeme Vám krásné Velikonoce.

autorky: Jenifer Beňová a Barbora Šinfeltová

Vychutnejte si s námi kynutý mazanec 

doba kynutí: 1h 30 minut

doba pečení: 40 minut

Ingredience:

• 500 g polohrubé mouky
• 100 g krupicového cukru + 1 lžíce do kvásku
• ½ sáčku vanilkového cukru
• ¼ lžičky soli
• trochu nastrouhané kůry z bio citronu
• 1 balení čerstvého droždí
• 200-250 ml vlažného mléka
• 150 g rozpuštěného másla
• 1 vejce
• 50 g pokrájených mandlí
• 30 g vlašských ořechů
• 50 g spařených a opláchnutých rozinek
• 1-2 lžíce rumu
• 1 vejce na potření

Nejdříve si připravíme kvásek. Z droždí, z části mléka, lžíce cukru a lžíce mouky, který necháme v teple kynout.

Zbytek mouky, cukru, sůl, rozinky, citronovou kůru a vanilkový cukr smícháme v míse. Přidáme žloutky, zbylé mléko, rum, rozpuštěné máslo a vykynutý kvásek. Vařečkou zpracujeme na hladké těsto. Necháme v teple 45 minut kynout.

Rozdělíme na dva díly, vytvarujeme bochánky, přendáme na plech vyložený pečícím papírem, přikryjeme utěrkou a necháme ještě 15 minut kynout. Potom potřeme oba bochánky rozšlehaným vejcem a nahoře nůžkami rozstřihneme těsto do tvaru křížku.

Posypeme plátky mandlí a vložíme do předehřáté trouby. Pečeme 10 minut na 200 °C. Potom snížíme teplotu na 150 °C a dopékáme ještě asi 30-40 minut.

Vychladlé mazance před rozkrájením můžeme pocukrovat.

fotografie: Lucie Solařová 

fotografie: Michaela Kocanová 

autorky: Michaela Kocanová a Lucie Solařová